Bojím se chodit se svobodnými otci

Jsem rozvedená třicátnice. Myslím, že to dostatečně vypovídá o tom, jak můj seznamovací život právě teď vypadá.

Nemám děti, a i když mě vyhlídka na mateřství čas od času děsí, přesto bych jednou ráda měla vlastní rodinu.

Po rozvodu má můj seznamovací život své vzestupy i pády. Potkala jsem několik skvělých mužů. Většinou, k mému zklamání, mladší než já a nespěchali se usadit.

Několik jich však bylo starších – a tato situace s sebou přináší zvláštní problémy, zejména děti z minulých vztahů.

Samozřejmě, čím starší lidé jsou, tím větší je pravděpodobnost, že mají minulost, a že ta minulost zahrnuje děti.

Vždy jsem chodila jen se dvěma svobodnými otci, a těch pár schůzek nikdy nedošlo daleko. Bez ohledu na to však stačily k tomu, abych si uvědomila, co se mi na vyhlídkách na schůzky se svobodnými otci nijak zvlášť nelíbí.

Většinou ve mně ty schůzky vyvolaly strach ze spousty věcí, o kterých jsem netušila, že se jich bojím.

Taky jsem si díky nim vlastně uvědomila, jak moc dokážu být žárlivá a jak moc musím ještě zapracovat na své vlastní nejistotě ohledně randění a vztahů.

Může se schovávat za své dítě

Jeden z mužů, se kterými jsem chodila, to udělal. Často.

Jeho dítě bylo jeho výmluvou, aby se vyvlékl ze všeho, co se mu zrovna nechtělo. I když chápu, že chceš se svým dítětem trávit co nejvíc času, nemůžeš je pořád používat jako propustku z vězení.

Je tu alternativa: místo toho, abys používal své dítě jako výmluvu, skutečně upřímně přiznej, že se ti někam nechce nebo že s někým něco nechceš dělat.

Jeho bývalá bude vždycky součástí jeho života

Nemyslím si, že je úplně iracionální, když se bojím vlivu své bývalé na současného partnera. Někteří bývalí jsou skvělí, ale někteří jsou extrémně toxičtí, zejména ti, kteří používají své děti jako páku nebo jako zbraň.

Bojím se vztahu, ve kterém je bývalý vždycky důležitým faktorem, protože se bojím, že se nakonec zapletu do sporu, který se mnou nemá nic společného. Bojím se také dopadů citového vydírání na partnera.

Musí se stát, že nebude chtít mít další děti

To je pro mě velký problém. Setkala jsem se s nemalým počtem rozvedených otců, kteří s dětmi více než skončili. Myslí si, že ať už jich mají kolikkoli, stačí jim to, a ten, s kým navážou další partnerský vztah, by měl s tímto smýšlením souhlasit.

Tito muži jsou už nad tím, že by měli vidět své partnerky v těhotenství a při porodu a své děti v raném dětství. Nejsou na to, aby to všechno dělali znovu.

Vím lépe, než abych očekávala, že si muž rozmyslí mít děti. Měl by pro to být nadšený od začátku, jinak nebudu sedět a čekat, až najednou pocítí nutkání.

Vždycky bude upřednostňovat své dítě před naším vztahem (jak by měl)

Pro otce je přirozené, že upřednostňuje své dítě před svou novou přítelkyní. Vlastně bych ke svému příteli ztratila trochu úcty, kdyby mě upřednostňoval před svým dítětem.

Já bych však dala přednost partnerskému vztahu s někým, kdo by byl svobodný a upřednostňoval náš vztah. Můj bývalý manžel nepovažoval naše manželství za prioritu, a to je hlavní důvod, proč se vůbec rozpadlo.

Bojím se zodpovědnosti, která přichází s tím, že jsem „tátova nová přítelkyně“.

Je to velká zodpovědnost být novým významným partnerem někoho, kdo má děti. Ne ve smyslu nahrazení matky nebo otce, o to ani nejde, ale ve smyslu pomoci utvářet názor dítěte na romantické vztahy dospělých.

Bojím se, že nebudu vědět, co mám před cizím dítětem správně udělat nebo říct, natož jak správně reagovat na věci, které mi dělají nebo říkají.

Myslím si, že bych si byla mnohem jistější a uvolněnější při výchově vlastních dětí než při pomoci s výchovou cizích, byť jen styčných.

Pokud by se role obrátily

Pokud bych měla dítě, nelíbilo by se mi, kdyby se mnou muži odmítali chodit jen na základě této skutečnosti, i když nemůžu říct, že bych nechápala důvody, které k takové volbě vedou.

Pokud bych byla svobodná matka, raději bych chodila s někým, kdo je skutečně nadšený z toho, že se mnou chce chodit, s dítětem a se vším všudy, než s někým, kdo se snaží se mnou chodit navzdory mému dítěti. Chtěla bych chodit s někým, kdo je nadšený z toho, že mám dítě, a ne s někým, kdo mé dítě toleruje kvůli tomu, aby měl přítelkyni.

Takový pocit bych chtěla mít z potenciálního přítele.

Myslím, že bych to musela zkusit ještě jednou

Jak jsem řekla, s tolika svobodnými tatínky jsem ještě nechodila a ty schůzky se moc daleko neposunuly.

Uvědomuju si, že to, co mě trápí, jsou většinou hypotetické věci. Uvědomuju si, že spousta mých obav vychází z mé žárlivé povahy – na které rozhodně můžu zapracovat. A nechci se vzdát skvělého partnera jen proto, že má děti z předchozího vztahu.

Hádám, že mi nezbývá než to zkusit. To, že si uvědomuji své obavy, by mi vlastně mohlo pomoci se ve vztahu lépe orientovat. Teď už jen potřebuji, aby se naskytla příležitost.